BERGAMSKÝ OVČIAK

FCI-Standard č. 194 / 17.12.2015
Překlad: Ing. Hana Petrusová

BERGAMSKÝ OVČÁK
(Cane da Pastore Bergamasco)

ZEMĚ PŮVODU: Itálie

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 13.11.2015

POUŽITÍ: Ovčácký pes používaný k vedení a hlídání stád.

KLASIFIKACE FCI: Skupina 1 Ovčáčtí a honáčtí psi (kromě švýcarských salašnických psů).
Sekce 1 Ovčáci.
Bez zkoušky z výkonu.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Bergamský ovčák je staré plemeno pasteveckých psů široce rozšířené v italských Alpách a přilehlých regionech; zvláště velké množství těchto psů bylo možno nalézt v údolích Bergama, kde byl velmi rozvinutý chov ovcí. Pes byl nezbytný pomocník pastýře při přesunech stád během sezónního pohybu mezi pastvinami alpských regionů a nížinami v údolí Pádu. Malba slavného umělce Lorenza Lotto, zobrazující toto plemeno v 16. století, poskytuje důkaz o jeho starobylém původu. První jedinci byli registrováni italskou plemennou knihou v roce 1891.

CELKOVÝ VZHLED: Bergamský ovčák je pes střední velikosti, prostého vzhledu, s bohatou srstí pokrývající všechny části těla, mohutné, ale harmonické stavby. Jeho vzhled odpovídá psu středních proporcí, kvadratického rámce těla, dobře vyváženého jak ve vztahu k velikosti, tak i profilům hlavy a trupu.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka těla, měřená od ramenního kloubu k sedacím hrbolům se rovná kohoutkové výšce (kvadratický rámec). Délka hlavy je 4/10 kohoutkové výšky. Hloubka hrudníku musí být 50 % kohoutkové výšky.

POVAHA / TEMPERAMENT: Úkolem bergamského ovčáka je vést a hlídat stáda, pro což má toto plemeno výborné předpoklady díky své ostražitosti, koncentraci a psychické vyrovnanosti. Jeho schopnost se učit a pracovat spolu s umírněností a trpělivostí jej činí vynikajícím hlídacím a společenským psem, vhodným pro mnoho různých úkolů. Je známý vytvářením blízkých vztahů s lidmi. Toto plemeno nesmí být agresivní nebo bázlivé, ačkoliv menší přirozená nedůvěřivost je uváděna jako typická pro některá plemena ovčáckých psů.

HLAVA: Hlava s rovnoběžnými rovinami, proporční k tělu. Pokrytá bohatou srstí, která jí na pohled zvětšuje. Délka tlamy se rovná délce mozkovny. Kůže nemá být silná, ale pevná bez vrásek.

MOZKOVNA:
Lebka: Střední velikosti, svrchu mírně plochá, horní podélné roviny lebky a tlamy jsou paralelní. Šířka musí být menší než polovina celkové délky hlavy. Čelo dobře vyvinuté podélně i příčně. Nadočnicové oblouky jsou dobře patrné. Čelní rýha je vyznačená; týlní hrbol dobře patrný a vystupující.
Stop: Stop mírný, ale zdůrazněný výraznými nosními a čelními kostmi a nadočnicovými oblouky.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: V prodloužení tlamy, horní profil klenutý, široce otevřené nozdry, vlhká, čistá a velká. Při pohledu zboku nesmí vyčnívat. Barva houby je černá.
Tlama: Postupně se zužuje k nosní houbě, z boku se mírně sbíhá, takže tlama není špičatá, ale tupě ukončená, zepředu poměrně plochá. Její délka je stejná jako délka mozkovny. Její šířka, měřená v polovině délky, dosahuje asi 50 % její délky. Hloubka tlamy nesmí být menší než polovina její délky. Horní linie tlamy je rovná, spodní linie je tvořená spodní čelistí, ne pysky. Díky tomu nejsou koutky pysků svěšené. Koutky tlamy leží na pomyslné svislé linii spuštěné z vnějšího koutku oka. Spodní linie čelisti je téměř rovná.
Pysky: Jemné a pod čenichem rozdělené ve tvaru otevřeného oblouku, tvořícího třetinu kruhu. Jsou málo vyvinuté, takže jen těsně kryjí zuby. Okraje pysků jsou dobře pigmentované.
Čelisti/Zuby: Horní a spodní čelist dobře vyvinuté, spodní čelist široká. Zuby bílé, chrup úplný a dobře vyvinutý, řezáky v pravidelné řadě. Nůžkový skus.
Líce: Nepříliš výrazné.
Oči: Poměrně velké, ne vystupující nebo zapadlé. Duhovka je více či méně kaštanové barvy, v závislosti na barvě srsti. Posazené v čelní rovině, výraz mírný, klidný a pozorný. Tvar okrajů očních víček je mírně oválný a mírně šikmý vůči horizontále. Oční víčka těsně přiléhají k oční bulvě, s černě pigmentovanými okraji. Řasy jsou nezvykle dlouhé, takže mohou nadzvedávat srst spadající z čela přes oči.
Uši: Vysoko nasazené, poloklopené, tj. poslední dvě třetiny boltce jsou klopené. Když pes zpozorní, ucho se v bázi lehce zvedne. Trojúhelníkový tvar. Délka je mezi 11 a 13 cm, šířka 6,5 až 8 cm. Široká báze, která směrem dozadu zasahuje do místa přechodu hlavy v krk, a vpředu dosahuje středu lebky. Špička je mírně zaoblená.

KRK: Horní linie je mírně klenutá. Krk je o něco kratší než hlava. Obvod krku v polovině jeho délky musí být nejméně dvojnásobkem jeho délky. Kůže není nikdy volná, tedy vždy bez laloku. Srst musí být bohatá.

TRUP:
Horní linie: Rovná.
Kohoutek: Výrazný a dlouhý, dobře tvarovaný.
Hřbet: Rovný, dobře osvalený, dobré šířky.
Bedra: Mírně klenutá, pevně spojující hřbet se zádí. Bedra kratší než hřbet (měřený od beder ke kohoutku). Šířka beder je zhruba stejná jako její délka; svaly celé partie jsou dobře vyvinuté.
Záď: Široká, silná, dobře osvalená a šikmá, se sklonem 30° pod horizontálu.
Hrudník: Široký a hluboký, dosahující k loktům.
Spodní linie a břicho: Spodní linie břicha jen mírně stoupá. Slabiny minimálně vtažené.

OCAS: Nasazený v poslední třetině zádi, silný a tlustý u kořene, zužující se ke špičce. Pokrytý lehce vlnitou srstí podobnou kozí srsti. V postoji dosahuje ke hleznům; přednostně by měl být kratší. V klidu je nesen šavlovitě, tj. ze dvou třetin rovný a v poslední třetině lehce zatočený. V afektu pes mává ocasem do stran jako vlajkou.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: Při pohledu zepředu a ze stran rovné a odpovídající velikosti psa.
Plece: Silné a masivní. Dlouhé a šikmé. Svaly musí být vždy dobře vyvinuté.
Nadloktí: Dobře osvalená se silnou kostrou, dobře zaúhlená. Úhel lopatky s nadloktím je 105°- 125°.
Lokty: Leží na rovinách rovnoběžných se střední rovinou těla. Loketní kloub je na pomyslné svislici spuštěné ze zadního okraje lopatky. Úhel loketního kloubu (mezi nadloktím a předloktím) je 150°- 155°. Srst visící dolů od loktů by měla být bohatá, dlouhá a hustá, se sklonem k plstnatění.
Předloktí: Rovná, alespoň tak dlouhá jako nadloktí. Dobře vyvinuté svalstvo a kostra.
Zápěstí: V přímém prodloužení předloktí, pohyblivá a suchá, se zápěstními kůstkami jasně patrnými.
Nadprstí: Suchá a pohyblivá. Při pohledu zepředu musí ležet na stejné kolmé rovině jako předloktí. Při pohledu z boku mírně šikmá.
Přední tlapky: Oválné, klenuté se sevřenými prsty. Silné drápy, zahnuté a dobře pigmentované, tmavé, pevné polštářky.

PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: Odpovídají velikosti psa. Při pohledu zezadu rovné.
Stehna: Dlouhá, široká, dobře osvalená s lehce vyklenutými zadními okraji. Úhel kyčelního kloubu (mezi pánví a stehenní kostí) je 100°- 105°.
Kolena: Přesně v linii končetiny, nejsou vbočená ani vybočená.
Bérce: Silné kosti, suché svaly s dobře patrnými rýhami mezi svaly. Sklon pod horizontálou asi 55°.
Hlezna: Velmi široká, dobře zaúhlená.
Nárty: Široké, kolmé k zemi.
Zadní tlapky: Oválné, klenuté se sevřenými prsty. Silné drápy, zahnuté a dobře pigmentované, tmavé, pevné polštářky.

CHODY/POHYB: Volný a dlouhý. Přednost má delší vytrvalý klus. Díky své konstituci může pes snadno přejít do středního cvalu, který je schopen udržovat poměrně dlouhou dobu.

KŮŽE: Přilehlá a jemná po celém těle, zvláště na uších a hrudních končetinách. Krk bez laloku a hlava bez vrásek. Barva pysků a okrajů očních víček musí být černá.

OSRSTĚNÍ:

Srst: Velmi bohatá a velmi dlouhá, lišící se podle krajin těla. Poměrně tvrdá (podobná kozí srsti), s vlnitými prameny na přední části těla. Od poloviny hrudníku k zádi vlněná srst tvořící široké prameny různé délky, závisející na věku psa. Tato srst nevypadává, zachycuje podsadu, která je poměrně dlouhá a jemná, vytváří ploché smotky plstnaté srsti, které psa dobře chrání. Tyto smotky začínají na horní linii těla a spadají po jeho stranách. Na hlavě je srst méně tvrdá a zakrývá obličej. Srst na uších je mírně zvlněná a měkká, na špičkách uší tvoří třásně. Na končetinách musí být srst rovnoměrně rozložená, ve tvaru měkkých chomáčů na předních končetinách, na zadních končetinách tvoří ploché plstnaté prameny. U štěňat je srst měkká, prstence se začínají tvořit ve 12 – 15 měsících věku. Délka prstenců závisí na věku psa, takže mladí jedinci by neměli být penalizováni za srst, která ještě není dostatečně dlouhá. U starých psů je srst těžká a dlouhá, a srst, která překáží normálnímu pohybu a ohrožuje pohodu psa, může být odstraňována. O srst by mělo být pečováno a být udržována čistá; vyhnout se zejména plstnatým smotkům ve vousu, na tlamě a uších.

Barva: Jednobarevná šedá nebo šedé skvrny všech možných odstínů od nejsvětlejší šedavé po světle šedou až k černé. Isabelová a světle plavá jsou povolené. Jednobarevná černá srst je povolena, pokud je černá opravdu temná.

VÝŠKA A HMOTNOST:
Kohoutková výška:
Psi: Ideální kohoutková výška 60 cm.
Feny: Ideální kohoutková výška 56 cm.
Tolerance 2 cm nad a pod ideální výšku.

Hmotnost:
Psi: 32 – 38 kg.
Feny: 26 – 32 kg.

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa a jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.
Slabý pohlavní dimorfismus.

VÁŽNÉ VADY:
Roviny mozkovny a čenichové partie sbíhavé nebo rozbíhavé.
Částečně depigmentovaná nosní houba.
Jedno nebo obě oči s různobarevnou duhovkou (část duhovky modrá), vypoulené nebo zapadlé oči, oválné nebo šikmé oči.
Chybění více než jednoho zubu (mimo P1 a M3).
Ocas příliš vysoko nebo příliš nízko nasazený, nesený příliš vysoko nad hřbetem nebo zcela svěšený.
Srst bez rozdílů mezi vlněnou a tvrdou srstí; měkká po celém těle; krátká na hrudních končetinách a na tlamě; řídká na ocase; příliš hustá a dlouhá, ovlivňující funkčnost psa.
Barva srsti jiná než povoluje standard.
Trvalý mimochod nebo pomalý krok.
Výška nad nebo pod hranicemi uvedenými ve standardu.

VYLUČUJÍCÍ VADY:
Agresivita nebo přílišná bázlivost.
Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
Netypičnost.
Nepřiměřená hlava – malá nebo příliš velká.
Úplná depigmentace nosní houby, pysků nebo očních víček.
Horní linie tlamy klenutá (římský nos) nebo prohnutá.
Bílá duhovka (i jen na jednom oku). Malé oči, šilhání.
Předkus.
Podkus.
Zcela chybějící (anurie) nebo pahýlovitý (brachyurie) ocas; ocas nesený stočený přes hřbet.
Bílá srst na více než 1/5 celkového povrchu těla.
Pozn.:
Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být
použiti k chovu.